Hrdinské příběhy bratrů Weatherových - 1.díl

9. května 2011 v 22:58 | Foolish Codger → Bláznivý podivín
První díl nové povídky, užíjte si počtení.
Řecká mytologie je plná příběhů slavných hrdinů, polobohů, ale i samotných Bohů. Uveďme třeba takového Herkula, byl silný, chytrý a plno dalšího. Nebo takový Perseus, odvážný, statečný a další vlastnosti.

Ale tento příběh je o mladém Noahovi, který od dětství věděl, že je jiný, avšak nevěděl jak. Zjistil teprve nedávno, no spíše ve dvanácti letech, ale své dovednosti či schopnosti musel schovávat před lidstvem. A ptáte se, co byl mladý chlapec, již šestnáctiletý vlastně zač? Byl to polobůh, syn Aiolose, avšak nežil v tomto světě sám, měl po boku svého věrného nevlastního bratra Michaela. A pročpak nevlastního? Noahova matka se zamilovala do boha, ale ten je z neznámého důvodu přestal zhruba před dvoumi roky přestal navštěvovat. No zpátky k dané situaci. Když měl Noah zhruba rok, šla jeho matka do obchodu, zatímco jejího synáčka hlídala celkem mladá chůva. Když šla paní Wetherová z obchodu a pospíchala za svým synem, tak uslyšela za rohem jedné temné uličky dětský pláč. Okamžitě zahodila svůj nákup a běžela za dítětem, jelikož měla k dětem velice kladný vztah a nebylo to jenom tím, že je matkou, ale i tím, že před mateřskou dovolenou byla vychovávatelka v mateřské školce. Rozlité mlíko se rozlévalo na podlaze, ale nejen tato mléčná tekutina, ale i slzy mladého dítěte přesněji chlapce, Michaela.
Lidský život má přeci větší cenu, než nějaké mléko, ne? Paní Weatherová vychovala Michaela jako vlastního, avšak mu ještě dodnes nikdo neřekl, že je dítě z ulice. Ale metka Noaha, chtěla toto tajemství navždy, nebo spíše co nejdéle tuto událost utajit. A touto kapitolou začíná náš příběh.
"Mami, neviděla si kde mám moje kopačky na fotbal?" ozval se hlas chlapce z místnosti, kde byla koupelna. "Máš je z botníky, už by sis to mohl konečně pamatovat." Řekla matka a smála se.
"Mně to tak vtipné vůbec nepřipadá mami," řekl a dodal, "ale opravdu vůbec."
"Ale Noahu neber to tak vážně, raději běž najít bratra a přijďte dolů na snídani, jasný?" řekla žena domácnosti a v duši si říkala, že nemůže uvěřit tomu, že je díky svým synův opravdu šťastná.
"Dobré ráno mami, co jsi nám dneska uvařila?" řekl Noahův bratr Michael, který byl na rozdíl od svého bratra. "Oh, ke snídani jsou topinky s džemem a máslem," řekla milující matka synovi, který nahodil obličej, který vyjařoval nespokojenost, "máš snad něco proti zlato?" pověděla mus vážím výrazem v očích. "Ale ne, nic mami, jen že míváme topinky pořád."
"Ale taky by jsme nemuseli jíst nic," dodala a pokračovala v přípravě. "Dobré ranko přeju," zvolal starší z bratrů a sedl ke stolu. "Tak co Noahu, našel si ty kopačky?" zeptala se žena. "Jasně mami neboj se, mám vše."
"Dobře a co ty Michaele máš noty a hlas?" tím slovem hlas myslela jejich maminka to, že jestli je její syn připraven na pěvecké zkoušky, avšak ptala se zbytečně, neboť Michael byl v těchle věcech o dost pěčlivější než Noah. "Ano maminko." odpověděl roztomile, když v tom si jeho bratr zabroukl potiše to samé, akorát puberťáckým tónem či přízvukem. Samozřejmě, že to jeho mumlání slyšela celá domácnost, a proto se soustředili všichni členové rodiny jen na něj.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama